Rozchod 2 - Útok nebo útěk?

Počet fází rozchodu se u různých autorů uvádí různě. Většinou je to něco mezi pěti až sedmi a plus mínus odpovídají fázím truchlení při ztrátě blízké osoby.

Ale pokud rozchodem právě procházíte, málokdy poznáte, ve které z nich zrovna jste.

Fáze mají totiž tendenci se zákeřně přeskupovat do nelogického pořadí.

Taky nečekaně natahovat nebo smršťovat.

A to, o čem bychom přísahali, že už je dávno za námi, tak přesně to se se škodolibou radostí úspěšně vrací.

Celé kolečko začíná fází šoku a popření. Stává se, že na ni po čase vzpomínáme v dobrém, protože bývá alespoň čitelná a časově ohraničitelná. Ono donekonečna si namlouvat, že se to vlastně nestalo, dost dobře nejde.

Jednoho dne tahle fáze skončí a my se musíme postavit faktu, že láska našeho života je vážně fuč.

Hned nato mozek vyhodnotí stav našich fyzických a psychických sil. K tomu vezme v potaz i přirozený temperament a míru škod, které vztah napáchal na našich bližních, sebeobrazu a majetku.

Podle výsledku zavelí strategii buď "nechte mě všichni být" anebo "manie". V horších případech obě najednou.

V "manii" hledáme převozníka, obchody s kosmetikou i luxusním prádlem a všechny možné způsoby, jak si zruinovat účet i pověst. Nejde o nic jiného, než získat zpátky pocit, že náš vlak ještě neujel.

Ve fázi "nechte mě všichni být" kosmetiku i prádlo pověsíme na hřebík a ruinujeme jen své mozkové buňky sledováním seriálů a výkladů kartářek.

Čokoláda a víno zachovávají přísnou neutralitu a nenadržují ani jedné fázi. Naprosto spravedlivě souzní s oběma.

Co s tím?

Věřte nevěřte, ale "manie" i "nechte mě být" mohou být fajn. Obě fáze se dají prožít naplno a tak, aby nás nejen neničily, ale naopak podporovaly a dokonce laskavě rozvíjely.

Ale o tom až příště.